Jdi na obsah Jdi na menu
 


Když přijde Goliáš

6. 9. 2007

1. Samuelova 17/33-40,45,49-50: „Ale Saul řekl Davidovi: nebudeš moci jíti proti Filištínskému tomu, abys se potýkal s ním, nebo mládeneček jsi, on pak jest muž bojovný od mladosti své. Odpověděl David Saulovi: služebník tvůj pastýřem byl stáda otce svého, a když přicházel lev aneb medvěd, a bral dobytče z stáda, já dostíhal jsem ho a bil jsem jej, a vydíral jsem je z hrdla jeho. Pakli se na mne obořil, tedy ujma ho za čelist, bil jsem jej, až jsem ho i zabil. I lva i medvěda zabil služebník tvůj, budeť tedy Filištínský neobřezanec ten jako který z nich, nebo zhaněl vojska Boha živého. Řekl také David: Hospodin, kterýž vytrhl mne z moci lva a z moci medvěda, onť mne vytrhne z ruky Filištínského toho. Tedy řekl Saul Davidovi : jdi  a Hospodin budiž s tebou. I dal Saul obléci Davida v šaty své, a vstavil lebku ocelovou na hlavu jeho, a oblékl ho v pancíř. Připásal také David meč jeho na ty šaty jeho, a chtěl jíti, ale že tomu nebyl zvyklý, protož řekl David Saulovi: nemohu v tom jíti, nebo na to nejsem zvyklý. I složil to David s sebe. A vzav hůl svou do ruky své, vybral sobě pět kamenů hladkých z potoku,  a vloživ je do mošničky pastýřské, kterouž měl, totiž do pytlíku, a prak svůj v ruce nesl, a přiblížil se k Filištínskému…… Odpověděl David Filištínskému: ty jdeš ke mně s mečem a s kopím, ale já jdu  ve jménu Hospodina zástupů……. V tom David vztáh ruku svou k mošničce, vyňal z ní kámen, kterýmž hodil z praku, a udeřil Filištínského v čelo jeho tak, že kámen uvázl v čele jeho. I padl tváří svou na zem. A tak přemohl David Filištínského prakem a kamenem a udeřiv Filištínského, zabil jej, ačkoliv David žádného meče v ruce neměl.“

 

        Goliáš byl obrovský problém pro Izraelské vojsko. Saul ho viděl příliš velkého na to, aby ho mohl zabít. Naštěstí tady byl ale David. Chlapec, který věřil Bohu. Saul se na to díval přirozenýma očima. Viděl obrovského Goliáše a malého Davida. Viděl bojovného muže a mladičkého pastýře. Viděl obrovský problém a nemožnost, jak se ho zbavit. David to viděl duchovníma očima. On věděl, že když zabil lva a zabil medvěda, tak že má i na to, aby se vypořádal s Goliášem. Důvěřoval Bohu, který ho vytrhl z moci lva a medvěda. Věřil, že ho vytrhne i z moci Goliáše. Nepochyboval o tom, mluvil o tom, jako o jisté věci. A Bůh ho v tom nenechal! Reagoval na jeho víru!

        Věřím tomu, že kdyby v minulosti David nezabil lva, neměl by kuráž potýkat se s medvědem.     A kdyby nezabil medvěda, netroufl by si  na Goliáše. Byly to takový stupínky víry. Byla to věc růstu. Dokud se každý z nás nevypořádá se lvem, těžko vyhrajeme nad Goliášem. Pokud nemáme víru na zdolání lva, nebudeme jí mít ani  na překonání medvěda. Pokud se budeme umět spolehnout na Boha v malých věcech, které nás potkávají, nebude pro nás žádný problém, Mu důvěřovat, když narazíme na Goliáše.

         Bůh nás poslal do tohoto světa, abychom tady kázali Ježíše. Abychom tenhle svět změnili. Každého nás k něčemu povolal, abychom na tom místě, kam nás postavil, nesli ovoce. Jan 15/16 : „Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil, a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo..“  Bůh má rozum! Postavil tě na určité místo s tím, že úplně přesně věděl, co v tobě je. On to neminul! Pokud tě někam postavil, je to na místo, kde určitě poneseš ovoce, pokud to, na co se budeš dívat, bude stále jen Bůh. Kdyby se David přestal spoléhat na Boha a říkal si : Já jsem frajer. Zmáknul jsem lva, medvěda, tak ňákej Goliáš pro mě nebude problém!“ tak by to s nim takhle slavně nedopadlo, jak to dopadloJ nikdy nebudeme sami takovými borci, abychom zmákli lva, natož pak Goliáše. Ten, kdo to všechno skrze nás působí, je Bůh. A použije si k tomu to, co v nás je. To, co máme. To, co je nám důvěrně známé. Nebude nám cpát Saulovu zbroj ani meč, protože s tím bychom moc velké terno neudělali. Nechá nás vzít pár kamínků, natáhnout prak a vystřelit, a pak už udělá ten zbytek. Pak dá tomu kameni potenciál zabít obra. Bůh nás dokonale vybavil ke všemu, co chce, abychom pro něj udělali. Je to Jeho povinnost. Když jde voják bojovat do války za vlast, jeho země je přebírá zodpovědnost za zajištění výcviku a zaopatření. Bůh si je té zodpovědnosti vědom! A ty si buď vědom toho, že si je toho vědomJ Bůh dal do tvého srdce vizi, kterou můžeš naplnit! Nedal ti ji proto, aby sis za pár let sedl na zadek a plakal, že je nenaplněná kvůli tomu, že jsi na to prostě neměl. Tohle Bůh nedělá! Někam tě postaví a je to na místo, kde poneseš ovoce, pokud Ho budeš stále následovat. Máme stát pevně v tom, do čeho nás Bůh postavil, i když přijdou problémy a šílený okolnosti. Když tě Bůh vybavil pro to, abys naplnil to, k čemu tě předurčil, pak tě i vybavil k tomu, abys zvládl všechno, co tě potká. On o tom věděl dopředu! Všechno, čím máš zlikvidovat lva, medvěda a Goliáše, máš už   u sebe. A hlavně v sobě. Máš Boha. Bůh je všechno, co potřebuješ k tomu, abys mohl vést úspěšný „boj“ s Goliášem. Tvým přirozeným schopnostem dodá svoje nadpřirozeno. Věcem, které důvěrně znáš, dá nadpřirozený potenciál zdárně vykonat všechno, k čemu je použiješ.

     David měl s Bohem vztah. Mluvil s Ním, trávil s Ním čas, důvěrně Ho znal a to  byl dobrý základ pro jeho důvěru k Němu. On věděl, kdo je jeho Bůh, že je dobrý a větší než všechno. Ještě větší než ten největší obr, proti kterému stál. Každý se díval na to, jak je David malý. Každý zkoumal jeho velikost. Ale David zkoumal Boží velikost! On se díval na velikost svého Boha! Je dobrý vždy vědět, že to, proti čemu stojíme, je VŽDYCY absolutně menší, než náš Bůh! Když stojíme proti nějakému problému, často se koukáme na to, jak je velký a jak my jsme malincí a neschopni s tím cokoli udělat. A přitom jen stačí se nadechnout a kouknout se na toho, kdo proti tomu problému stojí s námi po našem boku a drží nás za ruku. Proti Němu je absolutně všechno absolutně malinkatý!

    Ve verši 46 David říká: „Dnešního dne zavře tě Hospodin v ruku mou, a zabiji tě, a setnu hlavu tvou s tebe, a vydám těla vojska Filištínského dnes ptákům nebeským  a šelmám zemským a pozná všecka země, žeť jest Bůh v Izraeli“ David si byl jistý, že Goliáše porazí, a že tím bude oslaven ne on, ale Bůh! Když stojíš před problémem, mluv k němu ve víře, jako mluvil David ke Goliášovi. Promlouvej Boží slovo a věř, že Bůh je s tebou. Mysli na to, že každým vítězstvím, které se ve tvém životě projeví, je oslaven Bůh. Bez Něj bychom byli nic, ale díky Němu, jsme někdo. Díky němu      se můžeme směle postavit před Goliáše a říct mu, jak skončí. Díky Němu, nemusíme nikdy pochybovat  o vítězství, které máme vždycky a ve všem.

     Bůh má ty nejlepší zkušenosti v boji s obrem.  Když Eva s Adamem padli, objevil se obr hříchu a prohlásil : „Zotročím si celé lidstvo! Každý člověk bude můj!“ Bůh se rozhlédl, aby viděl, co má.  Nakonec vložil svého Syna do praku a vystřelil Ho proti obru. Tento jediný Boží Kamének pak skolil všechny ďáblovy obry. Hřích, nemoc, chudobu, smrt.

      Spolehni se celým svým srdcem na Boha a nespoléhej se na svou rozumnost, své zkušenosti. On má na všechno řešení! Pro Boha není žádný Goliáš tak malý, aby se do něj netrefil! A pro tebe není žádný tak velký, abys na něj s tím, co máš u sebe a v sobě nestačil!

      Bůh je věrný! Spoléhej se na Boha v malých „bojích“ se lvem a medvědem a nebude pro tebe problém vidět vítězství v souboji s Goliášem. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář